Lysice
Městys Lysice

SDH Lysice

Starosta Sboru dobrovolných hasičů Lysice: Zdeněk Mazal, tel.: 724 215 338
Velitel Jednotky Sboru dobrovolných hasičů Lysice: Aleš Bohanus, tel.: 773 787 581

Historie

Vraťme se do roku 1870, kdy byla v Lysicích založena tělocvičná jednota „Sokol“. Tento spolek neměl na růžích ustláno a poté co C.a K. zemským zastupitelstvem nebyly schváleny jeho stanovy pro jeho národnostní politiku, přivedla situace některé členy na myšlenku založit hasičský sbor. Proto pan Karel Šustr, dosavadní jednatel Sokola podal v roce 1872 první návrh na založení hasičského sboru. Tato myšlenka se mezi členy „Sokola“ ujala a tak 10.listopadu 1872 bylo vyvěšeno provolání občanům Lysic ke zřízení hasičského sboru. Vzhledem k tomu, že na tuto výzvu se nikdo nepřihlásil, byla celá záležitost odložena na rok 1873. Tito první nadšenci nepolevili ve své práci a získávali další a další příznivce. A tak již 30. dubna 1873 se schází zakládající valná hromada.

  • předsedou byl zvolen
  • Jan Hřebíček z Drnovic
  • jednatelem
  • páter Šimon Koupa z Lysic
  • velitelem
  • František Venclů z Lysice
  • členové výboru
  • Sedlák Pavel z Drnovic
  • Adámek Jan ze Žerůtek
  • Vokurka Rudolf z Lysic
  • Zezula Jan z Lysic
  • Polének František z Lysic
  • Šustr Karel z Lysic
  • Procházka Antonín z Lysic
  • Verner Jan z Lysic

V té době nebyly jednotné stanovy pro hasičské sbory, proto Antonín Procházka vypracoval návrh nových stanov, které byly valnou hromadou 4.října 1873 schváleny a zaslány ke schválení C.K. místodržitelství do Brna. Odtud přišly schválené 5.srpna 1875. Na základě těchto stanov přijímá hasičský sbor název „Tělocvično – hasičská jednota Sokol v Lysicích“.

Historická technika

Technika

Řadu let se ve sboru cvičilo po sokolsku mimo praktických cvičení. Tato cvičení se odbývala ve dvoře domu č. 51 u Aloise Macků, než byla obecním zastupitelstvem uvolněna kolna vedle radnice jako hasičská zbrojnice.

Cvičení se zpočátku odbývalo starou obecní stříkačkou bez savic, do které se voda musela donášet vědry. Na stříkačce byla umístěna pevná proudnice tak, že se muselo přijet až co nejblíže k požáru.

Roku 1878 zapůjčila sboru pojišťovna Slávie novou čtyřkolovou stříkačku, která byla roku 1899 sboru darována.

V roce 1898 sbor zakoupil novou ruční stříkačku od firmy Hiller za 900 zlatých, která sloužila až do poloviny padesátých let dvacátého století, kdy byla zapůjčena sboru Krhov a zde zcela zničena.

V roce 1926, kdy hasičský sbor v Letovicích zakoupil automobilovou stříkačku, odprodal do Lysic za 42.000,– Kčs parní tříválcovou stříkačku, která ještě té době představovala špičku svojí technickou úrovní. Nezbývá nám než litovat, že počátkem sedmdesátých let byla neuváženě dána do šrotu.

V roce 1937 bylo od Albrechta Dubského zakoupeno osobní auto Austro-Daimler za cenu 8.000 Kčs a u firmy Hrček-Neugebauer v Brně přebudováno na autostříkačku nákladem 40.000,– Kčs. Dodnes díky obětavosti několika našich členů, kteří věnovali a budou muset ještě věnovat stovky hodin při opravách, je toto auto v provozu. Je již jen užíváno při různých oslavách a propagačních akcích v širokém okolí.

Nadšení a houževnatost spojená s obětavostí prvních členů zdolávala překážky a získávala si přízeň občanů. A tak sbor ve své práci dosáhl mnohých úspěchů a byl i vzorem a pomocníkem později založeným sborům v okolí. Činovníci našeho sboru, jmenovitě pak Jan Faust byli iniciátory založení IV. hasičské župy Boskovické.

Dne 11.září 1884 zaslali provolání 13 tehdejším sborům v obvodu Boskovského hejtmanství, aby vyslaly své zástupce dne 21.září 1884 do Skalice, kde byla Boskovská župa založena. Jan Faust byl zvolen náměstkem starosty.

Řada našich členů byla též cvičiteli v nově se zakládajících sborech v okolí.

Zakladatelé hasičských sborů neměli na mysli jen ochranu proti ohni, šlo jim o mnoho více. O to jak chránit národ proti národnostnímu a sociálnímu útlaku. Mnohde jako jediný český spolek na vesnicích se staly střediskem českého života na venkově a nositeli kulturního a společenského života. Rakouské úřady nerady viděly zřizování a spolčování českých sborů v obavách, že se stanou středem vlasteneckých spolků. A proto teprve rozpad rakouské monarchie roku 1918 přinesl rozvoj i do hasičských sborů.

Tato doba velkých přeměn se odráží i v životě našeho sboru. Po vytvoření samostatné Československé republiky roku 1918 dochází i k velkému rozvoji celém hasičstvu a potažmo i v našem sboru. Je to bohatá kulturní a vzdělavatelská práce pro vlastní členy i pro občany. Jsou pořádány veřejná vystoupení na kterých je propagována myšlenka hasičská. Hasičské výlety spojené s taneční zábavou, na kterých vystupuje vlastní dechová hudba.

Aktivně pracují naši členové v IV. Hasičské župě boskovické a později po rozdělení v 51. župě kunštátské.

Nelze pominout činnost samaritánské stráže, která byla nedílnou součástí hasičských sborů a její činnost byla zaměřena na poskytování první pomoci, nejen hasičům, ale i občanům. Současně se cvičením hasičů bylo konáno i cvičení samaritánů. Pro občany byly konány přednášky o první pomoci. V samaritánských skupinách se začínají v hasičských sborech objevovat i první ženy, což v té době nebylo zvykem. Činnost samaritánů ve sborech dobrovolných hasičů zanikla rokem 1951 a byla převedena do Čsl. Červeného kříže.

Se vzrůstajícím nebezpečím ohrožení republiky hitlerovským Německem dostávají i hasičské sbory nový okruh činnosti zařazením do civilní protiletecké obrany. Jsou pořádána cvičení, kde jsou prováděny zásahy všech složek CPO po simulovaných náletech.

Rozvoj spolkové činnosti byl zastaven obsazením Československa hitlerovskými okupanty. Velení ve sboru bylo podřízeno okresnímu hejtmanství a majetek sboru převeden na obce. V této době, konkrétně v roce 1939 došel striktní zákaz používat původní název „Tělocvično – hasičská jednota Sokol v Lysicích“. Celá činnost sboru byla zaměřena jen na zásahy u požárů v Lysicích a okolí. V roce 1943 byl v Lysicích zřízen opěrný hasičský bod pro město Brno. Toto nařízení okupantů však bylo sabotováno a k zásahům do Brna se sbor z různých důvodů nedostavoval. V roce 1945 členové sboru ukořistili německé armádě 1800 lt. benzinu, který pak předali Rudé armádě.

Osvobození, nejkrásnější chvíle pro všechny občany, vítá i hasičský sbor v Lysicích s velkými nadějemi do budoucna.

Členové hasičského sboru se aktivně zapojují do veřejné práce v Lysicích a orgánech hasičských jednot. Někteří funkcionáři pracují v okresní Hasičské jednotě. Opět se začíná rozvíjet bohatá spolková činnost. Jsou pořádány plesy a veřejná vystoupení. V toto době hasičský sbor z vlastních prostředků a veřejné sbírky zakupuje spolu s červeným křížem sanitní automobil pro potřeby obce a okolí.

Do roku 1948 si členové hasičských sborů pořizovali veškerou výzbroj, výstroj a techniku z vlastních prostředků. V toto roce je vydán nový zákon o požární ochraně, dle kterého jsou hasičské sbory vytvářeny jako výkonná jednotka národních výborů a podléhají okresnímu velitelství požární ochrany. Stávající majetek sborů již podruhé je hasičům odebrán a převeden do majetku obcí. Sanitní automobil pak na nemocnici Boskovice.

V roce 1948 je ustaven Československý svaz hasičstva a jeho základní články – místní jednoty se stávají zájmovou organizací a zůstává jim jen kulturní, osvětová, preventivní a jiná činnost. Dochází též ke zrušení oblastí a žup a k vytvoření krajských, okresních, okrskových a místních jednot.

V roce 1951 je opět a to již podruhé našemu sboru zakázáno užívání jeho původního názvu.

Od svého založení hasičský sbor užíval původní sokolský prapor.

V roce 1952 tělovýchovná jednota Sokol požádala o jeho vrácení, a proto bylo rozhodnuto k příležitosti konání oslav 80. výročí založení sboru pořídit prapor nový.

25.10. 1952 odjíždí do Brna členové Vaněk Karel a objednat u odborné firmy nový prapor. Prapor, který stál 25.000,– Kčs byl slavnostně předán při oslavách 80. výročí založení sboru dne 27.6. 1953 a slavnostně vysvěcen.

Hned po osvobození členové sboru se zaobírají myšlenkou výstavby nové hasičské zbrojnice. Bylo navázáno jednání s několika staviteli a vyhlédnuto několik míst pro stavbu, ale veškerá snaha prozatím zůstala na mrtvém bodě.

V roce 1953 je dočasně umístěna zbrojnice do zámeckých garáží.

Až roku 1959 začíná výstavba nové hasičské zbrojnice vedle radnice na místě původního hasičského skladiště. Stavba je dokončena nákladem 250 tisíc Kčs a v roce 1961 předána do užívání. Při té příležitosti je předán sboru i nový dopravní vůz T 8O5.

V 80-tých letech bylo v Lysicích zřízeno výjezdové středisko pro zásah v širokém okolí obce. Na to v první polovině devadesátých let byla naše jednotka zařazena mezi jednotky s územní působností JPO3. stupně a postupně vybavena starší požární cisternou od požárního útvaru Blansko a v roce 1991 novým dopravním vozem Avia.

S tímto zařazením samozřejmě souvisí i zvýšený počet výjezdů k požárům a jiným technickým zásahům. Dnes již nelze přesně vyčíslit počet výjezdů za 130 let, protože v období války se některé záznamy ztratily, ale určitě jich byly stovky. Jen za posledních 10 let od oslav 120 let od založení jich bylo 122. Naši členové dobře obstáli i při povodních v roce 1997, kdy zasahovali v Letovicích, v loňském roce po dva dny v Crhově a v letošním roce v obci Kuničky a Doubravice. Zvýšený počet výjezdů má vyšší nároky na údržbu techniky, přípravu jednotky a opotřebení výstroje a výzbroje. V této oblasti úzce spolupracujeme s obecní radou a obecním úřadem na zajištění všech potřeb jednotky.

V červnu 2004 oslavila naše automobilová cisterna Š706 RTH 30 let od svého roku vyrobení , i přes toto stáří se nám ji daří udržet ve funkčním stavu. I přesto z nástupem nové automobilové cisterny Tatra 815 jsme nuceni z důvodu chybějícího stání v roce 2009 prodat.

Jak již bylo řečeno v červnu 2009 byla slavnostně předána a zařazena do provozu nová automobilová cisterna TATRA 815 CAS20.

Se zásahovou činnosti úzce souvisí i činnost na poli hasičských soutěží. Od začátku jejich vzniku v padesátých letech se jich naše jednotka pravidelně zúčastňuje.

Od roku 1973 nastupuje nová disciplina požární sport do které se zapojuje postupně družstvo mužů a žen. Družstvo mužů poráží i profesionální hasiče na společných soutěžích. Největším jejich úspěchem pak bylo vítězství v krajském kole v roce 1985. Na tyto úspěchy ještě lépe navázalo družstvo žen, které v období devadesátých let naprosto pravidelně vyhrávalo okresní soutěže a v krajských kolech se umísťovalo na druhých a třetích místech.

V roce 1995 Zdenka Opluštilová – Jonášová v běhu na 100 m zvítězila v kraji a postoupila do celostátního kola. Na tento úspěch navázalo celé družstvo postupem do krajské soutěže v letech 1997 a 1998.

Práce se ženami má v našem sboru velkou tradici, která se datuje do padesátých let, kdy bylo družstvo žen utvořeno a pravidelně provádělo výcvik. Některé z nich byly i členkami okresních orgánů, kde dobře reprezentovaly náš sbor.

Nebylo by všech úspěchů, kdy se po celá léta sbor nestaral o práci s mládeží. Tato činnost má u nás velkou tradici. Vždyť i většina z nás začínala v dětských družstvech, kterým se postupně věnovala řada našich členů a dodnes věnuje. Jen na činnosti s mládeží závisí jaké si vychováme nástupce.

Mladí hasiči se scházejí pravidelně po celý rok a připravují se k plnění disciplin jejich hry Plamen, která je organizována v celostátní úrovni. Největšího úspěchu docílil kolektiv dívek v roce 1980, kdy děvčata zvítězila v okresním kole a postoupila do kola krajského.

V průběhu let se naši členové podíleli i na práci ve prospěch obce při jednotlivých stavbách, které se v obci provádějí. Jen namátkou pomoc při stavbě budovy školy, stavba koupaliště a jeho napouštění prvním rokem parní stříkačkou, 2000 hodin při stavbě hasičské zbrojnice, stavba požární nádrže na Horním náměstí a řada dalších větších a menších akcí. Další stovky hodin pak byly odpracovány při údržbě hasičské techniky, výstroje a výzbroje. V poslední době pak nepočítaných hodin při opravě naší chlouby, autostříkačky Austro-Daimler, která je již opět v provozu.