Historie
Doklady o životě člověka v okolí Lysic sahají hluboko do minulosti. Na pokraji Lysic byl nalezen kamenný nástroj pravěkého člověka mladší doby kamenné. Jde o velký vrtaný mlat 30 cm dlouhý, 8 cm široký a 3,5 cm vysoký.
V katastru obce byly objeveny velice cenné nálezy z období lidu popelnicových polí, doby bronzové, které spadají zhruba do konce druhého tisíciletí před naším letopočtem. Nálezy hrobů, nádob, bronzových ozdob a dalších pozůstatků svědčí o tom, že u Lysic jde o lužickoslezský typ pohřebiště. Velmi bohaté nálezy byly uskutečněny v době okupace u příležitosti výstavby říšskoněmecké dálnice. Řada nálezů je uložena v muzeích, mezi jinými v Moravském muzeu v Brně.
Na území celé Boskovické brázdy a tzv. Lysické sníženiny byly zjištěny velkomoravské osady. Taková velkomoravská osada byla zjištěna také u Lysic v katastrální trati Záloží. Předpokládá se, že se jmenovala Záluží. Archeolog Antonín Štrof, který osadu objevil, se domnívá, že zatímco velkomoravská sídliště v okolí zanikla, velkomoravská osada Záluží u Lysic pokračovala ve vývoji až do poloviny 13. století. Ovšem dosud nemohl být proveden archeologický výzkum. Tato osada byla patrně přemístěna z úrodné půdy na lysé místo na úpatí lesa. Odtud získala nová osada název Lysice.
První písemnou zmínku o Lysicích dosud významní historikové a vlastivědci pokládali do roku1308 a za prvního známého držitele Lysic byl považován Herald z Kunštátu, mylně pokládaný za jistého Herolda uváděného jako svědka v listině Berharda z Cimburka z roku 1308. Po dalším důkladném zkoumání archivních pramenů a literatury bylo zjištěno, že roku 1308 Lysice ke Kunštátu ještě nepatřily. Navíc upoutala odborníky listina o řešení sporu mezi Pardusem, synem Neplacha, z 21. ledna 1278, které si starší badatelé nevšimli nebo si nepřipouštěli, že by měla nějakou souvislost s Lysicemi, kde jako svědek je uváděn Hrabiš ze Švábenic s predikátem z Lysic. Jde o nespornou první zmínku o Lysicích. Kdy přesně však byly Lysice založeny, o tom nemáme žádných písemných zpráv. Tento Hrabiš získal Lysice od panovníka, seděl na Lysicích v letech 1278 – 1282 a postavil v Lysicích kostel, který se v písemných pramenech objevuje až v r. 1398. Po pěti letech se Hrabiš přestěhoval na Bobrovou a Lysice dal jako svatební věno své vnučce, dceři svého syna Mikuláše ze Švábenic, která se provdala za Herolda z Heroltic a vlastnili spolu Lysice než je někdy v letech 1308 – 1316, odkoupil Herald z Kunštátu, syn Kuny, a přičlenil je ke Kunštátskému majetku. Kuna z Kunštátu a z Lysic v pramenech připomínaný v letech 1350 – 1368 založil nedaleko Lysic hrad Rychvald prvně připomínaný roku 1371. V dnešní době již z hradu zbyly pouze skromné zříceniny, protože po jeho dobytí počátkem XV. století byly následně i jeho hradby postupně rozebírány jako stavební materiál obyvateli okolních obcí. O dobytí hradu svědčí i časté nálezy hlavic šípů, kopí a ostruh. Někdy okolo roku 1830 byly hluboko v suti nalezeny dvoje železné dveře a meč. Tyto památky jsou uloženy v Lysickém zámku.
Rod z Kunštátu a Rychvaldu držel Lysice do roku 1451. Potom přešly Lysice na ostatní větve rodu, kde zůstaly až do roku 1520. Roku 1514 dostali Lysičtí od Hynka Bočka z Kunštátu a na Polné odúmrť.
Od Kunštátů získali Lysice na krátkou dobu Pernštejni. Drželi Lysice v letech 1520-1529. Zapsali se však do dějin našeho městečka listinou z 12. března 1524, kterou Lysickým vydal Vojtěch z Pernštejna a osvobodil je od robot za plat. Práva uvedená v této listině pozdější majitelé neuznávali, což vedlo v letech 1774 – 1783 ke sporu s tehdejší vrchností s krvavým vyvrcholením v roce 1783.
Na dalších 55let získal Lysice rod Černčických z Kácova. Držel je v letech 1529 – 1584. V roce 1530 postavil v Lysicích nový rybník (Hrázka) a začal stavět moderní zámek ve stylu vodní tvrze, jak dokládá náčrt lysického zámku z let 1710-1720 dochovaný ve Württemberské státní knihovně ve Stuttgartu, otištěný v knize Lysice v letech 1308 - 2008, na str. 143 (sallaterena, horní park se sochami měsíců v tarasu).
Zvláštní zmínku si zaslouží rod Březnických z Náchoda, který seděl na Lysicích v letech 1584 - 1678, který začal s přístavbou renesančního zámku a stavbu dovedl do dnešní podoby. Následující držitelé již přizpůsobovali zámek, aby odpovídal jejich představám. Náchodi se zapsali do dějin Lysic, tím že dne 9. září 1652 dosáhli u císaře Ferdinanda III. povýšení Lysic na městečko se všemi městskými právy.
V období třicetileté války Lysice značně zpustly. V roce 1685 prodal císař Leopold lysické panství hraběti Serényovi. Tento rod měl Lysice v držení až do roku 1745, kdy je zakoupil Jan Jiří Piatti z Drnovic, který je vlastnil až do roku 1807. V roce 1811 dostalo se celé panství do dědictví Antonie hraběnky Dubské (rozené Piattiové) a její potomci, hrabata Dubští z Třebomyslic, Emanuel, Quido a Albrecht, vlastnili lysické panství až do roku 1945.
V roce 1945 byl lysický zámek spolu s celým velkostatkem na základě Dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, zestátněn a v současnosti je zámek ve správě Národního památkového ústavu.
Některá významná data z historie Lysic:
- 1390–první zmínka o kostele
- 1514–získaly Lysice právo odúmrtě
- 1550–na místě původní tvrze byla zahájena výstavba vodní tvrze. Dokončena byla v třicátých létech XVII. století. Později tvrz několikrát přestvěna až do nynější zámecké podoby.
- 1584–se připomíná pivovar s chmelnicí
- 1627–první záznam o škole v Lysicích
- 1652–povýšil císař Ferdinand III Lysice na městečko s právem čtyř výročních trhů
- 1653–listinou Ferdinanda Leopolda hraběte z Náchoda bylo Lysicím uděleno 6 cechů (řadový, řeznický, pekařský a mlynářský, krejčovský, tkalcovský a ševcovský)
- 1660–písemná připomínka o léčitelství v Lysicích
- 1750–vybudován rybník Perná pro 12 kop ryb
- 1768–vystavěna budova radnice
- 1781–císař Josef II potvrzuje privilegia udělená císařem Ferdinandem III
- 1794–císař František II potvrzuje stejná privilegia
- 1864–založen čtenářsko-pěvecký spolek Podhorák, ze kterého vznikl současný divadelní soubor
- 1866–založena Občanská záložna
- 1872–byl založen Hasičský spolek z tělovýchovno-hasičské jednoty Sokol
- 1919–zahájeno promítání kina